Účinky březové mízy údajně kdysi dobře znaly severské i pobaltské národy (včetně Slovanů).
Čtenářka Dagmar z Ústecka se redakci svěřila: "Na začátku dubna u
jednoho z domů u nás v ulici kdosi nešetrně prořezal vzrostlou břízu. Uřízl
dvě poměrně silné větve, z řezů pak silně prýštila míza. Nemohla jsem se na
to dívat, vy padalo to, jako by strom krvácel. Koupila jsem štěpařský vosk a
"rány" ošetřila. Pak mi ale známá řekla, že jsem si měla tu mízu nachytat,
že by mi pomohla na moje revma v kloubech. Že je považováno za léčivé
březové listí, to vím, ale o využívání mízy jsem ještě neslyšela. Přivítala
bych, kdybyste o tom něco napsali ve vašem týdeníku."
Účinky březové mízy údajně kdysi dobře znaly severské i pobaltské
národy (včetně Slovanů). O možnostech jejího využití v souvislosti se
zdravím nám povyprávěla paní Marta Kloučková, která se dlouhý čas věnuje
astrologii i bylinkám.
Jaké látky březová míza obsahuje a při jakých zdravotních potížích
může lidskému organismu pomoci?
"Je bohatá na cukr, organické kyseliny, enzymy, vápník, magnesium,
železo. Její konzumace může pomoci při léčbě močových kamenů, žaludečních
potíží, vředů na dvanácterníku. Je vhodným pomocníkem při potížích s játry,
ledvinami, při anémii, bolestech hlavy, při opakovaných zánětech průdušek,
tuberkulóze, dráždivém kašli. Úlevu díky ní mohou pocítit lidé, které trápí
artritida nebo zánět míšního kořene, a skutečně také revmatici. V Rusku jsem
nedávno viděla březové háje, vysázené zcela záměrně právě za účelem sběru
mízy. Z té se tu vyrábí šťáva, víno, sirupy. Produkty z březové mízy zde
užívají často ženy, protože prý mají mimo jiné i omlazující účinky, zvyšují
plodnost."
Kdy a jakým způsobem lze březovou mízu odebírat?
"Ideálním časem pro sběr březové mízy je časné jaro, kdy jsou noci
ještě dost chladné a dny už přitom teplé, tedy březen, začátek dubna. V té
době je totiž cirkulace mízy ve stromech velmi intenzivní. Mízu lze odebírat
do doby, než se začnou nalévat listové pupeny. Jak se březové větvičky
olistí, je se sběrem mízy konec. Míza by se měla odebírat od stromů
vzrostlejších, s průměrem kmene nad 30 centimetrů, těm to totiž neuškodí. Na
kmeni ve výšce kolem 130 až 150 centimetrů se pak provede bodový vrt (na
jednom až třech místech po obvodu stromu - pozn. redakce), díra by měla mít
průměr zhruba 1 centimetr a hloubku mezi 4 až 5 centimetry. Případně lze
provést řez. Pod odběrný bod se umístí nějaký trychtýřek nebo jiné stékací
zařízení, třeba dřívko, po němž míza proudí do sběrné nádoby, která může
klidně stát na zemi a neměla by být kovová. Po ukončení sběru mízy se
navrtané díry ošetří štěpařským voskem."
Kolik mízy se tak odhadem z jedné břízy získá?
"Osobní zkušenost nemám, ale odhaduji to na 1 až 2 litry mízy denně z
jednoho stromu. Když budu předpokládat, že vhodné podmínky pro odběr mízy
potrvají 15 dní, můžete si to snadno dopočítat, bude to v průměru asi 30
litrů."
Když by chtěl někdo z čtenářů Spiritu příští rok účinky mízy
vyzkoušet, máte nějaký recept, jak ji zpracovat nebo skladovat?
"V Rusku březovou mízu uchovávají v přírodním stavu v dřevěných
nádobách nebo v soudcích. Lehce ji posypou ječmenem, který na povrchu mízy
vyklíčí a vytvoří zelený povrch. A přivezla jsem si recept na víno. Litr
březové mízy se svaří s 20 dekagramy cukru, procedí se a nechá zkvasit.
Kvasinky se do mízy dodají živou kulturou - kvásek, kvasnice nebo ideálně z
vína, přidáním zhruba 2 dcl, podpoří se tím kvasný proces. Kvašení by mělo
trvat asi 4 týdny. Do vykvašeného vína lze následně přidat nějaké koření,
poté se nalévá a pevně uzavírá do čistých láhví a nechá 12 týdnů uležet."
(zem)
